Dnesne cisla loto

  1. Elektronické Kasíno Bez Nutnosti Sťahovania: Fair Go je regulovaný v Curacao.
  2. Blackjack Skutočné Peniaze Pravidlá - Louis Blues, Calgary Flames a Edmonton Oilers nebudú ľahké tímy poraziť, ale Colorado dokázalo, že môžu byť najlepším tímom v celom hokeji a to by sa nemalo meniť počas play-off.
  3. Porovnanie Rôznych Kasínových Bonusov A Ich Výhody: Čím viac trojiek pristanete, tým väčší bude výherný multiplikátor.

Mobilné kasíno s priamou platbou 2023

Bezplatné Stiahnutie Online Kasína 2023
Boli prvými, ktorí vyvinuli hrací automat v štýle RPG, a boli za radom ďalších zaujímavých inovácií.
Virtuálne Kasíno S Bezplatnou Vežou
V každom prípade kliknite na logo licencie v päte.
Divine Fortune Megaways nemusí mať progresívny jackpot, ktorý by ho odlíšil od pôvodnej verzie, ale mechanik Megaways a množstvo funkcií zaisťujú, že táto hra môže vyniknúť.

Kasíno s novým vkladovým bonusom

Hry Automaty Online
Uistite sa, že výherný automat výhody z voľných zvratov, multiplikátory, wilds a rozptýli.
Kasínová Aplikácia S Peniazmi
Keď stavíte skutočné peniaze, približne 1,5% časť vašej stávky sa použije na kŕmenie jackpotového fondu.
Elektronická Ruleta Sk

Historie

Divadelní spolek ostrovských ochotníků píše svou historii již od roku 1810.

Počátky spolku

Na počátku všeho stáli studenti piaristického gymnázia, kteří vystupovali na veřejnosti s nejrůznějšími hrami. Po nich, roku 1810, převzal ochotnickou tradici PRVNÍ DIVADELNÍ SPOLEK v Ostrově. Nesl hrdý název THALIA a založil ho lékárník Erasim Schmidt. Ve svém repertoáru měl spolek několik kousků z lidové tvořivosti, pomáhal udržovat lidové tradice a zvyky.

Divadelní spolek THALIA využíval zázemí Hostince U Zlatého lva, kde byla umístěna i rekvizitárna. Spolek hrál představení jako “Ahnfrau” (Pramáti), “Der Pfarrer von Kirchbeld” (Farář z Kostelní hory) nebo „Ahnherr“ (Praotec). Jeho dlouholetým ředitelem byl hodinářský mistr a starosta Josef Miebes, režisérem byl Rau von der Spitzenburg. Mezi aktivní členy patřili Ebert Max a Wolf Fredl – poslední ředitel spolku.

„Co všechno viděl a zažil Schuldesův sál , jak se mu všeobecně říkalo, se nedá ani popsat. Bylo to pořádání oslav o masopustu, divadelních představení, koncertů,…
Po válce zde byla hospoda U Vlčků. Dnes je dům zbořen a ne jeho místě stojí chátrající uzavřené tržiště.“

Pro zdejší českou (v roce 1926) menšinu bylo také důležitým krokem založení dramatického kroužku NÁRODNÍ JEDNOTY SEVEROČECHŮ při nově vzniklé obecné škole s tenkrát neobvyklým předmětem – výukou češtiny. Jejich vystoupení byla vždy srdečně vítána, radostně očekávána a slavila velké úspěchy.

Období 2. světové války

Bohužel, s nástupem druhé světové války ochotnické stopy v Ostrově končí. Z nařízení Deutsche Reich musela být v roce 1938 ukončena činnost všech spolků. Po válce však opět čeští ochotníci začali vystrkovat růžky, a založili divadelní spolek ROZKVĚT. Pro svou činnost ale neměli příznivé podmínky. Kronika uvádí, že museli hrát pouze v noci, a to v kině, plném nelibé „žumpovité vůně“. Říkalo se mu „Stará barabizna“ nebo také „Blešárna“.

Po 2. světové válce

Když se v roce 1949 začala plánovat stavba Kulturního domu, nepočítal projekt vůbec s vybudováním divadelního sálu. A tak hráli ochotníci pod hlavičkou závodního klubu ROH Komunálního podniku města Ostrova. Do svého majetku dostali svěřenou budovu „Blešárny“, a jejich úkolem bylo z ní vytvořit budovu pro divadelní a kulturní činnost. Vše se však naštěstí vyřešilo a nový Kulturní dům v roce 1955 postaven i s dlouho očekávaným divadelním sálem.

V této době si na své přišli i příznivci LOUTKOVÉHO DIVADLA. To nejprve působilo na Starém městě v sále restaurace Myslivna. Po dostavbě Kulturního domu se herci přesunuli tam, k dispozici měli sál o kapacitě 80 návštěvníků. Zajímavostí pro ostrovské bude jistě fakt, že členkou souboru byla i sestra geniálního scénáristy Jaroslava Dietla, který pro ni psal loutkové hry. Postupem času loutky vystřídal Klub mládeže.

S podporou nového prostředí Domu kultury nastal v ostrovské ochotnické činnosti velký rozkvět. Nově vzniklý soubor nesl název HORNICKÁ SCÉNA (později také DIVADELNÍ SOUBOR). V různých obdobích čítal až 100 členů, během jednoho roku dokázal představit až osm premiér a samozřejmě vyjížděl i na četná turné mimo Ostrov.

V repertoáru měl spolek hry po dospělé i pro děti. A hrály se opravdu významné kusy! Namátkou Kolébka, Bílá nemoc, Revizor, Deset malých černoušků nebo Balada z hadrů. Lví podíl na úspěších ostrovských ochotníků měl tehdejší ředitel Domu kultury Jaromír Berger se svými divadelními kolegy Miroslavem Ondrákem a Josefem Pelcem.

Období největší slávy

V letech své největší slávy (1956 – 1958) soubor často hostoval v mnohých městech Západočeského kraje, ale podařilo se mu také vystoupit v Praze s veselohrou Zvíkovský rarášek a paní Mincmistrová od Ladislava Stroupežnického v režii Jaromíra Bergera. Ostrovští ochotníci prý u pražského publika sklidili velký potlesk nejenom na konci představení, ale i několikrát v průběhu hry.

A opět malá perlička ze zákulisí… v Moliérových hrách hrál s ostrovskými ochotníky dokonce i vynikající herec Ladislav Pešek a s režií jedné z her Pavla Kohouta vypomohl charismatický herec Vlastimil Hašek.

Ochotníci Ostrov měli velikou výhodu také ve využití té nejmodernější techniky (své doby). Jeviště mělo zapuštěnou točnu o průměru devět metrů, která umožňovala stavět i několik obrazů najednou. Rekvizity, včetně dobového nábytku, čítaly kousky z dob gotiky, baroka, empíru, secese i ze současnosti. Z Národního divadla zakoupil spolek nejrůznější kašírované plastiky, horizontální malby a až 150 rozmanitých dobových kostýmů!

Vznikl také Klubu přátel divadla se zhruba 450 členy. Členové klubu měli přednostní právo k zakoupení vstupenek na divadelní představení za symbolické ceny, ochotníci pro ně pořádali besedy s význačnými herci nebo večery monologů a dialogů ze známých klasických her.

Ostrovští ochotníci ale nezůstali „jen“ u hraní her a pořádání besed. Pro příznivce divadla a své kolegy z dalších souborů pořádali velké množství akcí, např. Národní přehlídku lidové umělecké činnosti, Hornický divadelní festival nebo Festival divadelních souborů.

Éra komunismu

V roce 1969 zahráli ochotníci v Ostrově na dlouhou dobu naposledy. Vedení Domu kultury začalo cenzurovat výběr her a tolik ceněný fundus byl „papaláši“ poničen a rozkraden. Po dlouhých dvacet let ochotnické nadšení v Ostrově uhaslo…

Porevoluční období

V roce 1991 se opět sešli ti praví… nový ředitel Domu kultury Miroslav Dvořák, bývalý ředitel Jaromír Berger a Jan Mareš, kteří obnovili ochotnickou divadelní činnost v Ostrově představením Divadlo a my. Krátce na to se přidali další divadelní nadšenci a rozjela se tak nová éra ostrovských ochotníků!

Jistě nás mnozí znáte jako DIVADELNÍ SOUBOR PŘI DOMU KULTURY OSTROV.

Současnost

Od roku 2017 působí ostrovští ochotníci pod názvem DIVADELNÍ SPOLEK OCHOTNÍCI OSTROV.

Repertoár ostrovských ochotníků od roku 1991  (premiéry)

1991 Divadlo a my
1992 Karel Čapek: Mezi námi, režie: Jaromír Berger
1993 Miloslav Disman: Tři medvíďata, režie: Jan Mareš
1994 Pavel Doležal: Čarodějnická pohádka, režie: Jan Mareš
1995 Hana a Josef Lamkovi: O veselém hrobaři, režie: Jan Mareš
Oscar Wild: Jak je důležité míti Filipa, režie: Ing. Václav Hanzl
Václav Hanzl: Jak se rodí čertice, režie: Václav Hanzl
Jan Švestka: Mluvící prsten, režie: Václav Hanzl
1997 Obušku z pytle ven
1998 Antonín Procházka: S tvojí dcerou ne!, režie: Jan Mareš
2000 Jack Popplewell: Paní Piperová zasahuje, režie: Václav Hanzl
Zdeňka Horynová: Moudrá ševcová, režie: Jan Mareš
Zdeňka Horynová: Zkoušky čerta Belínka, režie: Jan Mareš
2001 A. P. Čechov: Námluvy, Medvěd, režie: Václav Hanzl
2002 Božena Fixová: Jak se čert o princeznu pokoušel, režie: Petr Pokorný
Jaromír Berger: Pigmalión, režie: Ing Václav Hanzl
O mlynáři Jankovi a Cecilce ze zámku, režie: Jan Mareš
2004 Jan Švestka: Šípková Růženka, režie: Jan Mareš
Kočka v botách, režie: Petr Pokorný
2005 Pavel Doležal: Čarodějnická pohádka, režie: Jan Mareš
2006 Marie Křepelková: Čert to nemá nikdy lehké, režie: Jan Mareš a Lenka Novotná
1. R. Čech: Dívčí válka, režie: Vlaďka Holečková
2007 Johann Nepomuk Nestroy: Zlý duch Lumpacivagabundus, režie: Jan Mareš
2008 O popleteném čertu, režie: Petr Pokorný
Jaroslav Koloděj: Dědeček aneb Musíme tam všichni, režie: Petr Pokorný
2009 Zdeňka Horynová: Moudrá Ševcová, režie: Jan Mareš
Ray Cooney: 1+1=3, režie: Jan Mareš
Kdopak by se vlka bál, režie: Petr Pokorný
Krušnohorský kupec, režie: Petr Pokorný
Jak Honza léčil čerta, režie: Petr Pokorný
Čertovský mariáš, režie: Jan Mareš
O Palečkovi, režie: Petr Pokorný
2010 Noel Coward: Rozmarný duch, režie: Petr Pokorný
Stanislav Tomek: Jak to bylo s Růženkou, režie: Jan Mareš
Honza v pekle doktorem, režie: Petr Pokorný
2011 F. R. Čech: Dívčí válka, režie: Jan Mareš
Jan Váchal: Madam Colombová zasahuje aneb Kam zmizel ten diamant?, režie: Jan Mareš
O tom čertím hodování, režie: Petr Pokorný
2012 Rudolf Trinner: Agentura Drahoušek, režie: Petr Pokorný
2013 Čert to nemá nikdy lehké, režie: Lenka Novotná
Jana Pacnerová: Rocker a dvě staré dámy, režie: Jan Mareš
Jak to bylo s Růženkou, režie: Jan Mareš
Viktor Braunreiter: Večerníček – True story
Kazatel a nevěstka, režie: Petr Pokorný
Čertovský mariáš, režie: Jan Mareš
2014 O tajemném nástroji, režie: Petr Pokorný
Jaroslav Koloděj: Postel pro anděla, režie: Jan Mareš
O čisté vodě, režie: Petr Pokorný
Milá poradkyně, režie: Petr Pokorný
Káča a čert, režie: Jan a Petr Pokorných
Postel pro anděla, režie: Jan Mareš
2015 Aktovky: Rozmarná žena (režie: Petr Pokorný) a Svatební noc (režie: Jan Mareš)
O začarovaném štěstí, režie: Lena ANEER Pintnerová
Pejsek a kočička, režie: Petr Pokorný
2016 S tvojí dcerou ne, režie: Jan Mareš
Zátiší s loutnou, režie: Petr Pokorný
Vílí námluvy, režie: Lena ANEER Pintnerová
2017 Jak Honza roztočil čerty, režie: Jan Mareš
Manželské štěstí, režie: Jan Mareš
Jak čerti ztratili oheň, režie: Petr Pokorný
Pohádka Knihomolí, režie: Lena ANEER Pintnerová
2018 Dorotka a Pentlička, režie: Jan Mareš
Klíče na neděli, režie: Jan Mareš
Konkurz na čerta, režie: Lena ANEER Pintnerová
Rocker a dvě staré dámy, režie: Jan Mareš
2019 Andulka a loupežníci, režie: Jan Mareš
Dušinka aneb Čeština pro mimozemšťana (scénické čtení), režie: Jan Mareš